Vlajka Filipíny byla oficiálně přijata v roce 1898 bezprostředně před začátkem filipínsko-americké války. Opakovaně schváleno v roce 1936 a zakotveno ve stavu „národního“. Současně existuje stále vojenská verze banneru používaného během oznámené vojenské mobilizace.
Vlajka Filipíny: Fotografie
Vizuálně se skládá ze 3 samostatných barev: bílá, modrá, červená. Na bílém pozadí je také žluté slunce s 8 paprsky a tři hvězdy. Paprsky symbolizují provincie Filipín. Hvězdy jsou však tři hlavní lidé, kteří na konci 20. století vytvořili samostatný stát.
Colors Flag Filipíny symbolizují následující
- Modrá – vlastenectví lidí;
- Červená – odvaha státu;
- Bílá – symbol světa.
Předpokládá se, že autorem tohoto panelu je Emilio Aguinaldo, který se v roce 1899 stal prvním prezidentem vzniklého státu. A pro ceremonii vyhlášení nezávislosti ušila jeho odpovídající plátno neteř Jose Riala – jednoho z národních filipínských hrdinů, kteří žili v období španělské okupace. A ta se mimochodem zachovala až do současnosti. Nyní je tato vlajka k dispozici Muzeu města Biagio.
Ale na vlajce Filipín náboženství nijak neovlivňuje, i když v některých historických zprávách je to naznačeno opakem. Převážnou část populace tvoří křesťané, z nichž asi 80 % jsou katolíci.
Vlajka Filipín během války
Filipíny jsou jedinou zemí na světě, která během vojenské expanze používá samostatnou vlajku. Modré a červené pruhy mění místa (červený nahoře, modrý – dolů).
A právě on byl použit během filipínsko-americké války na konci 19. století. Až do roku 1901 byl používán jako oficiální erb, ale po vítězství Američanů byl vůbec uznán jako nepřijatelný symbol a uchovávání jeho kopií nebo dokonce uměleckých obrázků bylo přirovnáno ke státní zradě.
Historie vlajky Filipín
V současné podobě byla vlajka schválena během čtení filipínské destrukce nezávislosti (červen 1989). Příběh tvrdí, že křesťanství bylo schváleno jako hlavní náboženství kurz podporovaný tehdejším vládcem Emiliem Agidaldem v čele Státní komory.
Ve stejném období vznikla na území dnešního státu Vlastenecká organizace Katizanunan, odvozená od klanu Ku-Klom. Jejich schválená vlajka je červený prapor s bílým sluncem a obrázkem 3 písmen „K“. Nicméně, zlomek byl zastoupen dvěma nezávislými organizacemi:
- magdivanga;
- Magdalo.
A každá z nich se poněkud lišila. Teprve v roce 1987 přijali obecný prapor – bílé slunce na červeném pozadí s obrázkem písmene „A“ na filipínské abecedě Dovespan (tehdy se již všude nepoužívalo).
V roce 1901 byla současná verze praporu až do roku 1920 zakázána. A pak začala japonská okupace Filipín, po které byl národ uznán jako japonský prapor – Rudé slunce na bílém pozadí. Pravda, trvá to celý letošní rok, po kterém moc přešla opět na hlavní státní hodnost. Pak se vrátil obraz státní vlajky a tak to bylo až do roku 1960.
V budoucnu se transparent několikrát změnil, když vedení státu přešlo na představitele Katyubun (v té době již neexistující, protože hlavní rozpuštění proběhlo v roce 1897). Počátkem roku 1962 byl prapor znovu schválen a od té doby zůstává nepojmenovatelný.
Zajímavostí je také fakt, že v prohlášení je technický popis přesných barev státního praporu a vlajky. Z tohoto důvodu se nějakou dobu používala místo modré světle modrá. Tuto možnost lze nalézt na mnoha fotografiích z let 1960 – 1970. Červená na nějakou dobu byla chyba, a pak – jasně nasycená. Total Flag Filipíny byla poprvé schválena na konci 19. století. Poté – byla opakovaně zakazována, měněna, ale podle celkem ponechána úplně první varianta, přijatá spolu s Deklarací o nezávislosti státu. V polovině roku 2000 média informovala, že úřady země zvažují možnost opustit vojenskou verzi transparentu. Ale takový návrh zákona na základě ani nezvažoval.
